Historie                                                                                                                                          Hrad Egerberk stál nad obcí Lestkovem na jižním břehu řeky Ohře. Kdy a kým byl hrad Egerberk založen přesně nevíme, protože se z něj skoro nic nedochovalo. Také písemné zprávy o něm a o jeho držitelích jsou dlouho nejasné. Nejstarší doklady o jeho historii zejména neodpovídají jasně na otázku, zda jeho zakladateli byli Odolenovici z Chyší na Žluticku, kde se připomíná jejich předek Stibor už v roce 1192. Pokud jde o nesporné držitele tohoto hradu, kteří od něho odvozovali svůj původ i v písemnostech a kteří byli pravděpodobně i jeho zakladateli, jsou nejstarší doklady až z první poloviny 14. století – starší prameny, mluvící o pánech z Egerberku, jsou sporné a nepřesvědčivé. Prvním majitelem hradu, který se   psal, byl až Vilém z Egerberku v r. 1317. Po něm v roce 1322  jeho mladší bratr Fricek z Chyší a Egerberku. Vilém z Egerberku byl nejprve odpůrcem, potom ale přítelem krále Jana Lucemburského, kterého provázel na všech jeho výpravách. Vilém mladší z Egerberku prodal někdy kolem roku 1350 hrad Egerberk Rumburkům. Kolem roku 1350 pak Egerberkové z naší historie mizí. V roce 1384 byl Egerberk prodán pánům z Dubé. Jak vypadal Hrad v době před pány z Dubé, nevíme. Zříceniny pocházejí totiž až z doby jeho přestavby, podniknuté asi v roce 1385-1395 Jindřichem Škopkem z Dubé. Po této velké přestavbě za pánů z Dubé získal hrad v letech 1411 až 1412 Mikuláš Augustinův z Prahy, nejvyšší písař zemský (roku 1416), který se zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského (1409), jenž zajistil Čechům většinu na pražské univerzitě. Na začátku husitských válek držel Egerberk Wend z Ilburka. Poprvné se zde připomíná roku 1422. Roku 1430 mu Zikmund propůjčil hrady Egerberk a Sonnenwalde jako královské léno. Wend z Ilburku zde však vládl jen do roku 1443, kdy mezi ním a jeho věřitelem Vilémem ze Šumburka vznikly velké spory a drobná válka. Wend byl z Egerberka vylákán do sousední vsi toho využil Vilém ze Šumburka k tomu, aby Egerberk bez boje obsadil. Když se o tom Wend dověděl, pokusil se dostat svůj hrad zpět, ale  těžce se zranil. Byl vydán Vilémovi ze Šumburka, který jej na dobytém Egerberku dal umučit v hladomorně. Záležitost se projednávala před  soudem až po více než třiceti letech (1487) při sporu mezi pozdějšími majiteli Egerberka. To už Egerberk dávno nepatřil Vilému ze Šumburka, který zemřel roce 1450. Po něm se dostal do rukou Jakoubka z Vřesovic, který byl stejně jako Vilém ze Šumburka spojencem Jiřího z Poděbrad. Po dlouhých sporech a soudech s ním a s Rumburky se Ilburkům podařilo po roce 1455 Egerberk konečně znovu získat, ale v roce 1460 jej Botho z Ilburku postoupil  Fictumům. Fictumům patřil Egerberk až do roku 1557, kdy ho od nich získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Egerberské panství bylo do té doby královským lénem, ale Lobkovicové dosáhli jeho přeměny na svůj svobodný a dědičný majetek. Roku 1591 prodali Lobkovicové Egerberk Štampachům. A roku 1623 je koupili Thunové. Thunové ponechávali hrad natrvalo neosídlený, takže časem zchátral a stal se zříceninou.

Ústecký kraj    obec Lestkov

zřícenina hradu Egerberk-volně přístupná

• Úvodní stránka
• HRADY
• ZÁMKY
• TVRZE
• reklama