Historie                                                                                                                                                 Hrad  Grabštejn stojí na strmém ostrohu nedaleko údolí řeky Lužické Nisy. O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2.polovině 13.století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. J. G. Sommer uvádí, že mohl být postaven již v roce 1044. Původní pojmenování „Ulsicz“, nebo „Ulsytz“, které kronikář Neplach v polovině 14. století uvádí k roku 1277, je pokládáno za německou obměnu srbského jména Olšicy. Toto označení se ale nevžilo a bylo nahrazeno ve 13. století názvem Grafenstein, doloženým poprvé v roce 1286 jako Grauenstein, dále Grabenstein (1288), Grawstein (1488), Krapsstyn (1581) apod. Neplach také uvádí, že král Přemysl Otakar II. odňal hrad nějakému šlechtici a udělil jej v roce 1256 Jindřichovi z Donína. Po jeho smrti (kolem roku 1280) vládl na Grabštejně Jaroslav z Donína (1317), jehož syn Jan vybudoval nedaleký hrad Roimund. Německý vlastivědný historik Hutter uvádí, že Grabštejn husité pod vedením Bočka z Poděbrad  v roce 1424 tři týdny obléhali, ale hradní posádka se ubránila. V roce 1429 získal stoupenec husitů Mikuláš z Kaišperka jako věno své ženy Markéty, sestry Jindřicha z Donína na Grabštejně, Chrastavu a proměnil ji v husitskou pevnost. Chrastava se mu však nezdála dosti pevná, a proto v roce 1430 dobyl Grabštejn. O tři roky později byla při bojích s Lužičany zničena část jeho hradeb. Teprve v roce 1435 se ho podařilo Lužičanům zajmout. Na krátkou dobu se hradu zmocnil Jan Čapek ze Sán, ale i jeho posádka podnikala výpady do Lužice. Lužická města proto vypravila proti Grabštejnu vojsko, které hrad dobylo. Od roku 1437 se stal majitelem hradu Hlaváč z Donína. Ale také Doníny lákala bohatá lužická města, a tak proti nim vysílali loupežné výpravy, z kterých si odváželi bohatou kořist. V roce 1450, za Václava z Donína, se před Grabštejnem znovu objevilo vojsko lužických měst a šlechty, s nímž se spojili i sousední Biberštejnové, a po třítýdenním obléhání jim hrad padl do rukou. Václav z Donína se musel zavázat, že již nebude bojovat proti Lužici, ale k usmíření mezi oběma stranami došlo teprve v 60. letech 15. století. V 16. století bylo donínské panství několikrát rozděleno mezi početné potomstvo. Roku 1549 si synové Mikuláše z Donína rozdělili i samotný hrad, ale nakonec museli své podíly pro dluhy prodat. Grabštejnské panství (Hrádek nad Nisou, Machnín, Andělská Hora, Panenská Hůrka, Loučná, Donín, Nová Ves, Dolní Sedlo, Chotyně, Jítrava, Dubnice, Zdislava, Bílý Kostel nad Nisou, Václavce, Chrastava, Oldřichov na Hranicích) i s hradem koupil v roce 1562 císařský rada Jiří Mehl ze Střelic (1515 – 1589) za 300 000 zlatých. Mehl, který byl velmi oblíben na císařském dvoře, se snažil své nové panství zvelebit. Za jeho podpory se tu začalo dolovat stříbro a měď, především v Andělské Hoře. Samotný hrad byl zřejmě ve velmi špatném stavu a tak v letech 1564 – 1569 začal s jeho přestavbou na renesanční zámek, jenž si svou tehdejší podobu zachoval v podstatě do dnešní doby. Renesanční prvky jsou patrny na všech vnějších stranách objektu, především na sgrafitové výzdobě. Pouze gotické okenní obruby na jižní straně a původní rozdělení oken na straně východní připomínají původní raně gotický hrad, který měl dvě nádvoří. V roce 1569 vypuklo na grabštejnském panství povstání poddaných. Jiří Mehl ze Střelic prodal roku 1586 panství Grabštejn štýrskému šlechtici Ferdinandu Hoffmannovi z Grünbühlu. V dubnu 1622 vypukl na zámku Grabštejně požár, při kterém vyhořela věž i se zvony. V roce 1628 musel David Jindřich z Černous opustit Čechy. Jeho majetku se zmocnil Albrecht z Valdštejna, který jej v roku 1633 postoupil hraběti Maxmiliánu z Valdštejna, v jehož držení byl Grabštejn až do roku 1638. Podle císařského rozhodnutí z 9. srpna 1638 získali Grabštejn opět páni z Černous. V roce 1645 obsadili zámek Švédové. Grabštejn opustili teprve v červnu 1648. Páni z Černous drželi Grabštejn až do r. 1651, kdy ho Jiří Zikmund z Černous prodal Nosticům. od nich ho ještě v témže roce koupil hrabě Adam Matyáš Trauttmannsdorff. Jan Josef Trauttmannsdorff prodal Grebštejn í v roce 1704 hraběti Janu Václavu Gallasovi. V roce 1843 zapálil blesk starý zámek, který byl sice obnoven, ale zůstal neobydlený. Za první pozemkové reformy bylo panství v roce 1927 vyvlastněno, ale zámek zůstal v držení Clam-Gallasů. Po roce 1945 se stal Grabštejn majetkem československého státu.

Zajímavá místa v okolí
hrad Hrádek nad Nisou	Hrádek nad Nisou	2.3km
kostel sv. Bartoloměje	Hrádek nad Nisou	2.4km
kostel Pokoje	Hrádek nad Nisou	2.5km
kostel sv. Mikuláše	Bílý  Kostel nad Nisou	4.2km
hrad Raimund	Bílý  Kostel nad Nisou	5.4km

Liberecký kraj    obec Grabštejn

hrad Grabštejn-zachovalý přístupný v návštěvních hodinách

Hrad je po domluvě přístupný i mimo otevírací dobu.

rodinné vstupné-2 dospělí a max. 3 děti do 15 let

hromadné dětské vstupné-organizované výpravy dětí do 6 let

• Úvodní stránka
• HRADY
• ZÁMKY
• TVRZE
• reklama